Průměrný plat v Maďarsku: Kolik se tam skutečně vydělává?

Aktuální průměrná mzda v Maďarsku v roce 2024

Ekonomická situace v Maďarsku prochází zajímavým vývojem a platy tamních zaměstnanců vypovídají hodně o současném stavu celé země. V roce 2024 vidíme znatelný růst mezd, což je výsledek nejen inflačních tlaků, ale i vládních snah udržet alespoň základní životní úroveň lidí. Když se podíváme na čísla, průměrná hrubá měsíční mzda dosahuje kolem 620 000 forintů – v našich korunách to vychází zhruba na 42 000.

Jenže realita je samozřejmě složitější. Platy se totiž v Maďarsku dost výrazně liší podle toho, kde žijete a v jakém oboru pracujete. V Budapešti můžete klidně brát víc než 800 000 forintů měsíčně, zatímco někde na východě nebo jihu země se lidé musí spokojit s částkami hluboko pod celostátním průměrem. Tahle propast mezi regiony patří k největším v celé Evropské unii a představuje jeden z dlouhodobých problémů maďarské ekonomiky.

Rozdíly mezi obory jsou opravdu markantní. Kdo pracuje v IT, finančních službách nebo farmaceutickém průmyslu, má šanci vydělávat výrazně víc než průměr. Na druhé straně spektra stojí zemědělství, obchody nebo restaurace, kde se platy často jen těsně odlepují od minimální mzdy stanovené pro rok 2024 na 266 800 forintů.

A pak je tu samozřejmě otázka, kolik vám vlastně zbude na účtu. Čistá mzda je totiž něco úplně jiného než ta hrubá. Maďarský daňový systém sice počítá s patnáctiprocentní rovnou daní, ale když k tomu připočtete sociální a zdravotní pojištění, z průměrného platu vám nakonec zůstane asi 413 000 forintů – tedy kolem 28 000 korun měsíčně.

Posledních pár let se mzdy sice zvyšují, meziročně třeba o dvanáct procent, ale když si uvědomíte, jak rychle rostou ceny všeho kolem, tak si moc nepřilepšíte. Životní náklady stoupají závratným tempem, zvlášť když jde o energie, jídlo nebo bydlení. Pro běžné rodiny to znamená neustálé přemýšlení, jak vyjít s penězi.

Když Maďarsko srovnáte se sousedy, situace vypadá takto: platy jsou nižší než u nás v Česku, ve Slovinsku nebo samozřejmě v Rakousku, ale pořád vyšší než v Rumunsku či Bulharsku. Vláda se snaží pomoct různými daňovými úlevami pro rodiny s dětmi a lákáním investorů. Zahraniční firmy, hlavně z automobilového průmyslu a high-tech výroby, postupně zvedají mzdovou úroveň alespoň v některých částech země.

Srovnání s ostatními zeměmi střední Evropy

Když se podíváte na mzdy ve střední Evropě, Maďarsko vás možná překvapí. Není to ani nejbohatší, ani nejchudší země regionu – prostě se nachází někde uprostřed s vlastním příběhem.

Průměrná mzda v Maďarsku je skutečně nižší než v Česku, to je fakt. Čeští pracovníci si vydělají zhruba o pětinu až třetinu víc. Ale pozor – celý příběh je mnohem složitější, než si myslíte. Představte si člověka, který pracuje v Budapešti versus někoho z menšího města na venkově. Rozdíl v platech? Obrovský. Stejně jako u nás, kde Praha táhne průměr nahoru a zbytek republiky často nestíhá.

Co je zajímavé? Když srovnáte Maďarsko se Slovenskem, zjistíte, že jsou si docela podobní. Obě země prošly podobnou transformací, obě řeší podobné výzvy. Slovensko má euro, Maďarsko si ponechalo forint – a každé řešení má své výhody i nevýhody. Euro přináší stabilitu, forint zase větší volnost v hospodářské politice. Jenže volatilita měny? Ta může občas pěkně zamíchat s rodinným rozpočtem.

A pak je tu Polsko. Polská ekonomika v posledních letech doslova vyletěla a mzdy rostou rychleji než jinde v regionu. Polsko je největší ekonomika střední Evropy, takže logicky nabízí víc příležitostí. IT specialisté, lidé z financí nebo moderního průmyslu tam mají často lepší podmínky než v Maďarsku. Na druhou stranu, Maďaři mají silný automobilový průmysl a rostoucí sektor služeb – není to tedy žádná prohra.

Teď k něčemu, co často lidi zaskočí: daně. Maďarský systém paušální daně může být pro spoustu lidí výhodnější než naše složité přepočty a progresivní zdanění. Ale pozor na sociální odvody – ty dokážou pořádně ukrojit z výplaty. Takže když někdo řekne v Maďarsku mají nižší platy, měli byste se zeptat: A kolik jim z toho reálně zbyde?

A tady přichází to nejdůležitější: kolik si za ty peníze vlastně koupíte? Bydlení v menším maďarském městě vás bude stát zlomek toho, co v Budapešti. Potraviny na venkově? Často levnější než ve velkých městech. Takže ano, nominální mzda může vypadat hůř, ale reálná kupní síla je úplně jiný příběh. Někdo v malém městě s nižším platem si může žít pohodlněji než člověk s vyšší výplatou v drahé metropoli.

Celkově vzato – číselné srovnání platů je dobrý začátek, ale skutečný život je komplexnější. Záleží, kde žijete, v jakém oboru pracujete a jak hospodaříte s penězi, které vám zbydou po daních a povinných platbách.

Rozdíly mezi Budapeští a venkovskými regiony

Platové rozdíly mezi Budapeští a zbytkem Maďarska jsou opravdu markantní – a rozhodně to není jen nějaké číslo v tabulce. Když si vezmete rodinu žijící v hlavním městě a podobnou rodinu třeba na jihu země, jejich finanční realita vypadá úplně jinak.

V Budapešti si průměrně vyděláte mezi 600 000 až 650 000 forinty měsíčně, zatímco na venkově se často nedostanete ani na 450 000 forintů. To je rozdíl třicet až čtyřicet procent – a věřte, že to v praxi poznáte. Představte si, že váš soused za stejnou práci dostává o třetinu víc. Jak byste se asi cítili?

Budapešť je prostě magnet pro všechny velké firmy, banky a mezinárodní korporace. Funguje jako ekonomické srdce celého Maďarska – tady najdete nejlíp placené pozice v IT, financích nebo poradenství. Problém je, že zbytek země z toho moc těží nemá.

Na východě a jihu Maďarska je situace složitější. Chybí tam investice, pracovních příležitostí není tolik a kvalifikovaní lidé tam prostě nechtějí zůstávat. Venkovské regiony tak platově zaostávají ještě víc, než kdyby se Maďarsko srovnávalo s evropským průměrem jako celek. Většina lidí tam pracuje v zemědělství, v továrnách nebo v běžných službách – nic z toho bohužel nejsou oblasti, kde by platy letěly nahoru.

A pak je tady ještě další problém: mladí vzdělaní lidé z venkova balí kufry a míří do Budapešti, nebo rovnou za hranice. Kdo by jim to měl za zlé? Jenže když z vesnic a menších měst mizí ti nejšikovnější, místní ekonomika se z toho jen těžko vzpamatovává. Je to začarovaný kruh.

Ano, v Budapešti jsou vyšší nájmy a všechno vás tam stojí víc peněz. Bydlení, doprava, někdy i běžné nákupy – to všechno dokáže sežrat slušnou část platu. Přesto však ti, co vydělávají víc, mají nakonec víc stranou a žijí pohodlněji. Takže argument, že na venkově je to levnější, platí jen částečně.

Vláda se snaží tyto nerovnosti řešit – jsou tu různé programy na podporu venkovských oblastí, daňové úlevy pro firmy, které investují mimo hlavní město, peníze z evropských fondů. Je to krok správným směrem, ale propast mezi Budapeští a zbytkem země pořád zůstává obrovská. A upřímně? Bude trvat ještě dlouho, než se to změní.

Nejlépe placená odvětví a profese v Maďarsku

V Maďarsku najdete obrovské rozdíly v tom, kolik si lidé vydělávají podle toho, kde pracují. Někdo si přijde na dvojnásobek průměru, jiný zase sotva vyjde s penězi. Když si vezmete, že průměrná mzda v zemi se točí kolem 450 000 až 500 000 forintů hrubého měsíčně, v některých oborech si lidé berou několikanásobek této částky.

Co vás asi nepřekvapí? Největší peníze jsou v IT. Lidi, co programují, vyvíjejí aplikace nebo se starají o kybernetickou bezpečnost, si přijdou měsíčně klidně na milion forintů a víc. Budapešť se za posledních pár let proměnila v technologický hub střední Evropy – zahraniční firmy i startupy sem táhnou a za schopné programátory jsou ochotny pořádně zaplatit. Zkušený vývojář s několika lety praxe? Ten si říká o 1,2 až 1,8 milionu forintů měsíčně, což je opravdu výrazně nad tím, co si vydělá běžný Maďar.

Bankovnictví a finance taky nenechávají nikoho chudého. Investiční bankéři, analytici, lidé co spravují portfolia v mezinárodních bankách – ti si berou podobně jako ajťáci. Pokud se pohybujete ve finančním řízení velkých firem, děláte audity nebo poradenství při fúzích, patříte k těm nejlépe placeným. V tomhle sektoru si lidé běžně vydělají dvojnásobek až trojnásobek celostátního průměru.

Překvapí vás farmaceutický průmysl a zdravotnictví? Specializovaní lékaři, chirurgové, vedoucí lékárníci v soukromých ordinacích a klinikách – ti mají úplně jiné příjmy než jejich kolegové ve státních nemocnicích. A když děláte výzkum ve farmaceutické firmě nebo se specializujete na klinické studie, taky se vám peníze rozhodně nepřepočítávají.

Energetika je další zlatý důl. Ať už jste inženýr v těžbě, rafinaci, distribuci energie, nebo se zabýváte obnovitelnými zdroji – jste žádaní a platí se vám za to. Manažerské pozice v energetických společnostech patří k absolutní špičce v celém průmyslu.

A co dál? Telekomunikace a média vyplácejí slušné peníze, hlavně když děláte digitální marketing, spravujete obsah nebo se pohybujete ve vývoji. Automobilový průmysl má v Maďarsku dlouhou tradici a inženýři, konstruktéři a specialisté na automatizaci výroby si tady přijdou na své. Nesmíme zapomenout ani na advokáty – ti, co se specializují na mezinárodní právo, korporátní věci nebo duševní vlastnictví, patří k nejlépe placeným profesím v celé zemi.

Vývoj mezd za posledních pět let

Vývoj mezd v Maďarsku za posledních pět let je opravdu zajímavá kapitola, která vypovídá nejen o domácí ekonomice, ale i o tom, co se děje v celém regionu střední a východní Evropy. Když se podíváme na čísla, vidíme výrazný růst platů, ale realita je samozřejmě složitější – musíme totiž brát v úvahu inflaci a to, co si lidé za své peníze skutečně koupí.

V roce 2019 si průměrný Maďar vydělal kolem 372 000 forintů hrubého měsíčně, což bylo zhruba 1 150 eur. Ekonomika tehdy celkem slušně fungovala, zotavovala se z krize z roku 2008 a vypadalo to nadějně. Pak ale přišel rok 2020 a s ním pandemie COVID-19, která všechno zkomplikovala. Překvapivé je, že i přes všechny problémy mzdy dál rostly – vláda totiž podporovala důležité sektory a snažila se udržet ekonomiku nad vodou.

Rok 2021 byl zlomový moment. Ekonomika se začala vzpamatovávat, lidé se vraceli do práce a průměrný plat vyskočil na asi 420 000 forintů měsíčně – to byl nárůst skoro o deset procent. Nejvíc se dařilo v automobilovém průmyslu, IT oboru a službách, kde byla velká poptávka po lidech. A protože vláda ještě snížila daně, domácnosti si najednou měly o něco lépe.

Jenže pak přišly roky 2022 a 2023, a s nimi brutální inflace, která zasáhla celou Evropu. Ano, platy nominálně rostly na 500 000 až 550 000 forintů, ale co z toho, když ceny energií, potravin a všeho ostatního vystřelily nahoru? V některých měsících inflace dosáhla dvaceti procent – představte si, že vyděláváte víc, ale nakonec si můžete koupit míň než předtím. To bylo docela frustrující období pro většinu lidí.

Letos v roce 2024 se situace konečně trochu uklidnila. Průměrný plat se dostal na přibližně 580 000 forintů hrubého, což je v přepočtu nějakých 1 500 až 1 600 eur. Inflace klesá a ekonomika hledá novou stabilitu. Pořád ale platí, že mezi Budapeští a zbytkem země je obrovský rozdíl – v hlavním městě si vyděláte třeba o třicet až padesát procent víc než na venkově.

Když to sečteme, platy za posledních pět let nominálně vzrostly o padesát až šedesát procent, což zní skvěle. Jenže když zohledníme inflaci, reálný růst je jen deset až patnáct procent. A to je docela střízlivé zjištění. Ukazuje to, jak křehká je pozice malé otevřené ekonomiky jako Maďarsko, která je citlivá na všechno, co se děje ve světě.

Minimální mzda a její vztah k průměru

Minimální mzda v Maďarsku má skutečně zásadní dopad na to, jak vypadají příjmy lidí v celé zemi. Je to vlastně takové zrcadlo, které ukazuje, jak si ekonomika státu vede a kam směřuje.

Když se podíváte na aktuální čísla, uvidíte zajímavý trend. Průměrná výše mzdy v Maďarsku sice stále zaostává za západní Evropou, ale rok od roku se situace zlepšuje. Obě hodnoty – jak minimální, tak průměrná mzda – postupně rostou, což je dobrá zpráva. Právě srovnání těchto dvou čísel vám řekne hodně o tom, jak je ve společnosti rozloženo bohatství.

Co je na maďarské situaci pozoruhodné? Minimální mzda tvoří zhruba čtyřicet až padesát procent průměrné mzdy, což je vlastně docela vysoký podíl. Představte si to – znamená to, že spousta lidí v Maďarsku bere buď rovnou minimálku, nebo jen o trochu víc. To není jen suchá statistika, to jsou skuteční lidé s rodinami a každodenními výdaji.

Vláda v posledních letech šlape do pedálů a minimální mzdu aktivně zvedá. Snaží se tak pomoct těm, kteří vydělávají nejméně, a bojovat proti tomu, aby lidé žili v bídě navzdory tomu, že makají. Odborníci na ekonomiku to sledují velmi pozorně – je to totiž chůze po ostří nože. Když minimálku zvedáte moc rychle, můžou firmy začít propouštět, zvlášť v chudších krajích. Když ji ale necháte příliš nízko, vytváříte napětí mezi lidmi a prohlubujete nerovnost. Maďarsko hledá tu správnou cestu někde mezi těmito dvěma extrémy.

A tady přichází další zásadní věc. Budapešť a okolí mají úplně jiné platy než venkov – rozdíly jsou opravdu propastné. Celostátní průměr vám proto může snadno zkreslovat realitu. V některých vesnicích a malých městech pobírá minimální mzdu mnohem víc lidí než v hlavním městě, kde moderní firmy platí daleko lépe.

Životní náklady a kupní síla maďarských mezd

Když se bavíme o životě v Maďarsku, nemůžeme opomenout, jak moc tu vlastně stojí každodenní věci. Průměrná výplata se pohybuje někde mezi 450 000 až 500 000 forinty hrubého – to je asi 30 000 až 35 000 korun. Zní to docela slušně, ne? Jenže celá pointa je v tom, co si za to vlastně koupíte.

Představte si mladou rodinu – řekněme, že oba rodiče pracují a mají dítě. V Budapešti vydělávají možná trochu víc než lidé v menších městech, ale co z toho, když samotný nájem jim sebere polovinu příjmu? Za normální dvoupokojový byt zaplatíte klidně 150 000 až 250 000 forintů měsíčně. A teď si spočítejte, co vám zbyde. Zajímavé na tom je, že když odjedete z hlavního města kamkoliv jinam, najednou jsou mzdy nižší, ale zároveň platíte mnohem míň za bydlení. Dává to smysl, nebo je to spíš zamotané?

Co se týče jídla, tam to není úplně černobílé. Základní potraviny jako maso, mléko nebo pečivo vyjdou levněji než u nás, ale jakmile sáhnete po něčem dovozeném nebo kvalitnějším, můžete být překvapení – a ne příjemně. Typická maďarská rodina dá za nákupy tak třicet až čtyřicet procent výplaty. To je docela dost, když se nad tím zamyslíte.

Pak jsou tu účty za energie. Dobrou zprávou je, že stát ceny dotuje, takže to není úplná katastrofa. Horší je, že posledních pár let ceny stejně rostou. Za plyn a elektřinu dáte měsíčně zhruba 30 000 až 50 000 forintů – samozřejmě záleží, jak velký byt máte a kolik toho spotřebujete. Máte rádi teplo v zimě? Připravte se, že to poznáte na peněžence.

Abyste se dostali do práce nebo kamkoliv jinam, musíte počítat s dopravou. Benzín tu nestojí o moc míň než jinde, i když vláda sem tam zavede cenový strop, když ceny vystřelí moc nahoru. V Budapešti je to s veřejnou dopravou celkem v pohodě – měsíční kupón vás vyjde asi na 10 000 forintů. Ale co když žijete někde na venkově? Tam už to tak růžové není.

Zdravotní péče a školy – to je další kapitola. Oficiálně máte zdravotní péči zadarmo, ale realita? Spousta lidí si raději připlatí za soukromé pojištění nebo platí lékaři přímo, protože chtějí kvalitní péči a nechtějí čekat měsíce na vyšetření. A školy? Ano, jsou státní a nezaplatíte za ně školné. Ale pak přijdou učebnice, pomůcky, kroužky... a najednou je to docela slušná částka, která pro rodinu s průměrným příjmem může být opravdu citelná.

Ekonomická realita Maďarska ukazuje, že průměrný plat dosahuje hodnot, které odráží jak historický vývoj regionu, tak současné výzvy globalizované ekonomiky, přičemž rozdíly mezi Budapeští a venkovem zůstávají významné.

Vojtěch Horák

Daně a odvody ze mzdy v Maďarsku

Daně a odvody v Maďarsku – to je téma, které se přímo dotýká každého, kdo tam pracuje nebo o práci uvažuje. Vždyť právě tyto povinné platby rozhodují o tom, kolik peněz vám nakonec skutečně zbude na účtu. A věřte, že rozdíl mezi tím, co vidíte v pracovní smlouvě, a tím, co dostanete do peněženky, může být docela znatelný.

Maďarsko to má v jednom ohledu jednoduché. Místo složitých daňových pásem, kde čím víc vyděláte, tím víc platíte, mají prostě jednotnou sazbu daně patnáct procent. Nezáleží, jestli jste prodavač v supermarketu nebo manažer nadnárodní firmy – platíte stejné procento z každé koruny, kterou vyděláte. Tohle má své výhody – snadno si spočítáte, na čem jste, žádné komplikované tabulky ani překvapení.

Jenže daň z příjmu není všechno. Tady přichází na řadu sociální pojištění, a to už je trochu složitější. Z vaší hrubé mzdy vám strhnou zhruba osmnáct a půl procenta na různé druhy pojištění. Sedm procent jde na zdravotní pojištění, deset procent si odkládáte na důchod a další jeden a půl procenta pokrývá případ, kdybyste přišli o práci.

Představte si průměrného maďarského zaměstnance, který si vydělá kolem čtyřiceti pěti tisíc korun měsíčně. Po odečtení všech daní a odvodů – což dohromady představuje asi třetinu hrubého příjmu – mu na účet dorazí zhruba dvě třetiny původní částky. Možná to zní jako hodně, ale je důležité si uvědomit, že tohle je realita téměř všude v Evropě.

A co firmy? Ty na tom nejsou o moc lépe. Za každého zaměstnance musí zaměstnavatel odvést dalších třináct procent na sociální pojištění. Když si tedy firma počítá, kolik ji jeden člověk skutečně stojí, k jeho hrubé mzdě musí připočíst ještě tuhle částku. Proto se celkové náklady na pracovní sílu dostávají výrazně nad rámec toho, co vidíte ve své smlouvě.

Za poslední roky se v Maďarsku dost změnilo. Vláda postupně snižovala daňové sazby – třeba daň z příjmu klesla ze šestnácti na patnáct procent. Může se to zdát jako malý rozdíl, ale když se tohle násobí počtem zaměstnanců v celé zemi, jde o miliardy. Cíl byl jasný: přilákat zahraniční firmy, podpořit ekonomiku a lidem nechat v kapse víc peněz, které můžou utratit.

Existují ale i výjimky a úlevy. Máte děti? To se vám vyplatí. Stát rodičům poskytuje daňové zvýhodnění, které se zvyšuje s každým dalším potomkem. Je to způsob, jak podpořit rodiny a motivovat lidi k tomu, aby měli děti – něco, co Maďarsko i další evropské země poměrně intenzivně řeší.

Když se tedy bavíme o platech v Maďarsku, nemůžeme se dívat jen na ta velká čísla v nabídkách práce. Důležité je pochopit, kolik vám nakonec skutečně zůstane a co za to dostanete – zdravotní péči, důchodové zabezpečení, ochranu v nezaměstnanosti. Systém má svá pro i proti, ale rozhodně není nepřehledný ani nespravedlivý.

Genderové rozdíly v odměňování zaměstnanců

Když se podíváte na platové výměry v Maďarsku, rychle narazíte na problém, který tu přetrvává už dlouhá léta. Rozdíly mezi tím, kolik vydělávají muži a ženy, jsou opravdu výrazné – a není to jen o pár korunách sem či tam. Bavíme se o rozdílu patnáct až dvacet procent v průměru, což Maďarsko řadí mezi země s poměrně velkým platovým gapem v rámci celé Evropské unie.

Proč k tomu vlastně dochází? Podívejte se, jak vypadá typický maďarský trh práce. Muži častěji sedí v dobře placených technických oborech, vedou firmy nebo pracují v průmyslu. Ženy? Ty najdete spíš ve školství, ve zdravotnictví nebo v sociálních službách – sektorech, které jsou společensky nesmírně důležité, ale bohužel finančně nedoceněné. Tohle rozdělení pracovního trhu podle pohlaví pak výrazně ovlivňuje celkové statistiky průměrných platů.

A pak je tu ještě jeden problém. Ženy se do vedoucích pozic prostě dostávají mnohem méně často. Vrcholové manažerské funkce jsou v Maďarsku stále převážně mužskou záležitostí. Proč? Částečně za to můžou tradiční představy o rolích mužů a žen, které v maďarské společnosti stále silně rezonují a ovlivňují, kam až může ženská kariéra dojít.

Pak přijde mateřství. Pro spoustu žen to znamená přerušení kariéry, návrat na částečný úvazek nebo hledání flexibilnějšího zaměstnání, aby všechno zvládly. Jenže tyto kariérní přestávky a zkrácené úvazky mají dlouhodobé důsledky – nižší plat, menší šance na povýšení, ztráta kontaktu s oborem. A výsledek? Platové ohodnocení žen zaostává za muži ještě víc.

Vláda sice v posledních letech přijala různá opatření – snaží se o větší průhlednost ve mzdách, podporuje rovné příležitosti. Ale seďme si na to upřímně: převést pěkně znějící zákony do každodenní praxe je pořádný oříšek a změny jdou pomalu.

Co je ale možná nejvíc k zamyšlení? Ženy v Maďarsku mají stejné nebo dokonce lepší vzdělání než muži. A přesto vydělávají míň. Představte si – vzdělanější žena může v některých oborech stále brát méně než muž s nižší kvalifikací. To přece nedává smysl, ne? Jenže právě tady vidíte, jak hluboké jsou systémové bariéry a jak moc jsou některé diskriminační praktiky zakořeněné v celém fungování trhu práce.

Prognóza růstu mezd v následujících letech

Maďarská ekonomika zažívá zajímavé období a průměrný plat v Maďarsku se podle všeho bude v příštích letech dál zvyšovat. Co to vlastně znamená pro běžné lidi? Podívejme se na to blíž.

Experti počítají s tím, že průměrná výše mzdy v Maďarsku poroste zhruba o tři až pět procent ročně – a to nad rámec inflace. Není to jen číslo na papíře, jde o reálné peníze navíc v peněžence.

Hlavní důvod je prostý: kvalifikovaných lidí je prostě málo. Firmy se doslova předhánějí v tom, kdo nabídne lepší podmínky. Chcete si udržet šikovné lidi? Musíte jim zaplatit. Tohle platí dvojnásob v IT, strojírenství, automobilovém průmyslu nebo ve zdravotnictví. Tam je o lidi doslova boj. A když k tomu přidáte stárnutí populace, která znamená méně lidí v produktivním věku, je jasné, proč prognóza růstu mezd v následujících letech vypadá optimisticky.

Vláda do toho taky mluví svým dílem. Daňové úlevy pro rodiny, nižší odvody, různé podpory – to všechno pomáhá lidem mít nakonec víc peněz k dispozici. Není to přímé zvýšení platu, ale výsledek je podobný.

Zahraniční firmy hrají v celém příběhu důležitou roli. Když sem přijde velká mezinárodní společnost, obvykle platí víc než místní firmy. A to tlačí celkovou průměrnou výši mzdy v Maďarsku nahoru. Maďarsko má výhodnou polohu uprostřed Evropy a slušně vzdělané lidi, takže zahraniční investoři sem rádi jdou.

Jenže pozor – není všechno růžové. Inflace může hodně věcí pokazit. Když vám sice zvýší plat o deset procent, ale ceny porostou o sedm, reálně jste na tom líp jen o tři procenta. Energie, potraviny, benzín – to všechno stojí víc. Proto je důležité sledovat nejen to, kolik dostáváte na výplatě, ale taky co si za to můžete koupit. Odhady říkají, že reálný růst by měl být kolem tří procent ročně, což znamená skutečné zlepšení životní úrovně.

A pak jsou tady regionální rozdíly. Budapešť je Budapešť – tam se vydělává víc než na venkově. To není nic nového a pravděpodobně to tak zůstane. Prostě tam, kde je víc firem a větší konkurence o zaměstnance, jsou i vyšší platy.